Historie skupiny

Setkání Jim Morrisona s Rayem Manzarekem v roce 1965 se stalo základem pro vznik souboru, jehož jméno bylo inspirováno esejem Aldouse Huxleyho Brány vnímání. Debutové album nesoucí prostý název The Doors, vyšlo v lednu 1967. Dodnes se zdá být nejobjevnější a umělecky nejpřesvědčivější deskou skupiny. Morrisonův sugestivní a charismatický zpěv spolu s psychedelickou existenciální poezií textů, stříbrný a oduševnělý zvuk Manzarekových varhan a jazzově nápaditá kresba kytarových rifů Robbyho Kriegera okamžitě zasáhly a ovlivnily celou generaci posluchačů rockové hudby a nelze zpochybnit i jistý vliv na nejrůznější hnutí, přelévající se z amerického kontinentu na evropský.

Styl a sound skupiny byl od začátku naprosto originální, vyzařoval podivuhodnou duševní sílu a schopnost proniknout hlouběji pod povrch věcí. Svou omamnou vůní unášel duši mladého posluchače do nevšedních krajin. Další alba Strange Days a Waiting For The Sun jenom potvrdila vyzrálost a jedinečnost hudby souboru.
Problémy nastaly ve chvíli, kdy Jim Morrison propadl alkoholu a posléze též drogám. Výsledkem bylo nepodařené album The Soft Parade vydané roku 1969. Následující titul Morrison Hotel renomé kapely napravil jen málo, ale soubor přece jen znovu ucítil svou šanci. Morrisonovi se podařilo vymanit se z područí drog a v roce 1971 se skupina opět probila na vrchol. Vydala vynikající album L.A.Woman, které se stalo legendou trvalými skvosty, mezi nimiž vyniká skladba Riders on the storm.
Po této úspěšné nahrávce se unavený Morrison uchýlil do Paříže, kde se soustředil na psaní poezie, zde však náhle umírá ve svém bytě 3.července 1971. Jeho smrt zůstává dosud nevyjasněna, úředně byla její příčina označena jako infarkt myokardu. Zbylí členové ještě stačili nahrát dva nepříliš zdařilé tituly a poté se rozešli. Ray Manzarek vydal několik sólových projektů, aby se posléze rozhodl pro producentskou dráhu, v níž působí dodnes.